Svátost smíření

CESTY K OBRÁCENÍ A ODPUŠTĚNÍ

1.    NESVÁTOSTNÉ

• Pro dokonalou lítost nám Bůh odpouští. (Dřív než přijmeme svátost smíření)
• Nasloucháním Božímu slovu. (Nasloucháme-li s touhou porozumět a přijmout slyšené jako směrnici pro svůj život.)
• Pro skutky pomáhající a sloužící lásky. Ježíš říká o hříšnici: „Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku.“ (Lk 7,47)
  Anděl řekl Korneliovi: „Tvá modlitba byla vyslyšena a Bůh vzpomněl na tvoje almužny.“ (Sk 10,31)
• Přijetím zdvořilého bratrského napomenutí. „Zhřeší-li tvůj bratr, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima. Dá-li si říci, získal jsi svého …“ (Srv. Mt 18,15-18)
• Prosbou o odpuštění tomu, proti kterému jsem se provinil. „Zhřeší-li tvůj bratr, pokárej ho, a bude-li toho litovat, odpusť A jestliže proti tobě zhřeší sedmkrát za den a sedmkrát za tebou přijde s prosbou: ‚Je mi to líto‘, odpustíš mu!“ (Lk 17,3b-4);
  „Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni.“ (Jk 5,16)
• Modlitbou Páně a odpouštěním. „Odpusť nám naše viny, jako jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám.“ (Mt 5,12)
• Konáním čehokoliv dobrého. Každý náš dobrý čin, konání, které vede k růstu Božího království v nás a okolo nás, může být následováním Krista. Dekret o kněžské službě a životě, uvádí: „dobrosrdečnost, upřímnost, statečnost, stá- lost, starostlivost, lidskost, soudržnost, solidarita a vzájemná pomoc“.
  Každé přemáhání lenosti, ochota snášet těžkosti, uplatnění lidské slušnosti a ohleduplnosti, upevňování vlastní kázně. „Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“ (Mt 25,40)
• Při kajícím úkonu na začátku mše. Dodržím-li Ježíšův nárok: „Přinášíš-li svůj dar na oltář a tam se rozpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech svůj dar před oltářem a jdi se nejprve smířit se svým bratrem. Potom teprve přijď a přines svůj dar.“ (Mt 5,23-24)
• Účastí na eucharistii – při sjednocení s Ježíšem Kristem a sjednocením s bratry a sestrami … „jezte moje tělo, které se za vás vydává, pijte kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů.“
• Při bohoslužbě pokání.

2.    SVÁTOSTNÉ

• Svátost křtu.
• Svátost smíření. Nutně ji slavím, pokud se vědomě, svobodně a dobrovolně dopustím velikého svinstva (smrtelného hříchu).
  Ze „zbožnosti“ ji slavíme – i když nemáme na svědomí smrtelný hřích, „nepovinně“, pro krásu setkání s Kristem odpouštějícím.